Klasifikační řád základní školy speciální Psáry

Klasifikační řád základní školy speciální Psáry

Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků

Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků, vzdělávaných podle Švp Základní školy speciální Psáry, č. j. 8/8/10/Ad., ve škole a na akcích pořádaných školou

Zásady hodnocení průběhu a výsledku vzdělávání

      Hodnocení žáka je organickou součástí výchovně vzdělávacího procesu a jeho řízení. Každé pololetí vydává škola žákovi vysvědčení, dětem přípravného stupně osvědčení. Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm (tabulka stupňů hodnocení), slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady a po projednání v pedagogické radě.

      Klasifikace je jednou formou hodnocení, její výsledky se vyjadřují stanovenou stupnicí. Ve výchovně vzdělávacím procesu se uskutečňuje klasifikace průběžná a celková.
Průběžná klasifikace se uplatňuje při hodnocení dílčích výsledků a projevů žáka.
      Klasifikace souhrnného prospěchu se provádí na konci každého pololetí.

      Při hodnocení žáka klasifikací jsou výsledky vzdělávání žáka a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň, které dosáhl vzhledem k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Klasifikace zahrnuje ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon. Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje daný předmět. V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný klasifikační stupeň za klasifikační období třídní učitel po poradě s ostatními učiteli. Ohodnocením výkonu žáka klasifikačním stupněm posuzuje učitel výsledky práce objektivně a s ohledem na individuální schopnosti a možnosti žáka. Pro určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k individuálním zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici. Přihlíží se i k snaživosti a pečlivosti žáka, k jeho individuálním schopnostem a zájmům. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru a klasifikace za příslušné období.

      Ředitel školy je povinen působit na sjednocování klasifikačních měřítek všech učitelů.

      Zákonní zástupci žáka jsou o prospěchu žáka informováni třídním učitelem a učiteli jednotlivých předmětů

  • průběžně
  • před koncem každého čtvrtletí (klasifikační období),
  • případně kdykoliv na požádání zákonných zástupců žáka.

      V případě mimořádného zhoršení prospěchu informuje učitel zákonné zástupce žáka bezprostředně a prokazatelným způsobem. Případy zaostávání žáků v učení se projednají v pedagogické radě.
Žáci školy, kteří po dobu nemoci nejméně tři měsíce před koncem klasifikačního období navštěvovali školu při zdravotním zařízení a byli klasifikováni za pololetí ze všech, popřípadě jen z některých předmětů, se po návratu do kmenové školy znovu nezkoušejí a neklasifikují. Jejich klasifikace ze školy při zdravotnickém zařízení v předmětech, ve kterých byli klasifikováni je závazná. V předmětech, ve kterých nebyli vyučováni, se neklasifikují.

      Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.

      Nelze-li hodnotit žáka na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.

Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník.

Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval. Tomuto žákovi může ředitel školy na žádost zákonného zástupce povolit opakování ročníku pouze ze zdravotních důvodů.

      Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost zákonného zástupce opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti.

      Chování neovlivňuje klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech.

Zásady pro hodnocení chování ve škole

      Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli. Rozhoduje o ní ředitel po projednání v pedagogické radě.
Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel slušného chování a dodržování vnitřního řádu školy během klasifikačního období.

      Při klasifikaci chování přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka. Škola hodnotí a klasifikuje žáky za jejich chování ve škole a při akcích organizovaných školou. Nedostatky v chování žáků se projednávají v pedagogické radě.

      Zákonní zástupci žáka jsou o chování žáka informováni třídním učitelem a učiteli jednotlivých předmětů:

  • průběžně
  • před koncem každého čtvrtletí /klasifikační období),
  • okamžitě v případě mimořádného porušení školního řádu.

Stupně hodnocení chování v případě použití klasifikace a jejich charakteristik, včetně předem stanovených kritérií

      Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě klasifikace hodnotí na vysvědčení těmito stupni stupni hodnocení:

Tabulka stupňů hodnocení

Stupeň

Stupeň

Předmět
1. 2. 3. 4. 5.
Čtení, Psaní, Informatika,
 Matematika, Prvouka,
 Člověk a společnost, Přírodověda, Péče o zdraví
učivo zvládá učivo zvládá s občasnou pomocí učivo zvládá s pomocí učivo zvládá pouze s pomocí učivo dosud nezvládá
Hudební výchova zpívá rád/a a je aktivní rád/a poslouchá hudbu, snaží se o hudební projev poslouchá hudbu o hudbu dosud nejeví zájem má negativní vztah k hudbě
Tělesná výchova cvičí rád/a, je samostatný/á cvičí rád/a, občas potřebuje pomoc cvičí pod vedením učitele je pohodlný/á, cvičí jen pod trvalým vedením odmítá cvičit, na pokyny nereaguje
Výtvarná výchova,
Pracovní výchova
je samostatný a zručný pracuje s malou pomocí při práci vyžaduje pomoc a vedení při práci vyžaduje trvalou pomoc a vedení o práci dosud nejeví zájem

Klasifikace ve vyučovacích předmětech

Při klasifikaci se hodnotí:

  • ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, zákonitostí a vztahů, kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti,
  • schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských jevů a zákonitostí,
  • kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost a tvořivost,
  • aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim,
  • kvalita výsledků činností.

Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

Stupeň 1

Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky.

Stupeň 2

Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy. definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení úkolů. V jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Je schopen samostatně pracovat.

Stupeň 3

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení úkolů se nedopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je málo tvořivé. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele.

Stupeň 4

Žák má v ucelenosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný, myšlení není tvořivé. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit.

Stupeň 5

Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované činnosti má velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele.

Hodnocení chování

Stupně hodnocení:
Stupně hodnocení a kritéria pro jednotlivé stupně chování jsou následující :

Stupeň 1 - velmi dobré

Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a aktivně prosazuje ustanovení řádu školy.
Má kladný vztah ke kolektivu třídy a školy, přispívá k jeho upevňování a k utváření
pracovních podmínek pro vyučování. Méně závažných přestupků se dopouští naprosto
ojediněle.

Stupeň 2 - uspokojivé

Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům chování nebo řádu školy.
Zpravidla se přes důtku třídního učitele (popř. ředitele školy) dopouští dalších přestupků,
narušuje činnost kolektivu nebo se dopouští poklesků v mravním chování.

Stupeň 3 - neuspokojivé

Chování žáka ve škole je v rozporu s pravidly chování. Zpravidla se přes důtku
ředitele školy dále dopouští takových závažných provinění, že je jimi vážně ohrožena
výchova ostatních žáků. Záměrně narušuje činnost kolektivu.

Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků, vzdělávaných podle Švp Základní školy speciální Psáry, č.j. 8/8/10/Ad., - část II. Vzdělávání žáků s těžkým mentálním postižením a žáků se souběžným postižením více vadami, ve škole a na akcích pořádaných školou

      Hodnocení žáků je zcela individuální a nejvhodnější formou je širší slovní hodnocení.

      Při klasifikaci žáků pedagogičtí pracovníci zdůrazňují motivační složku hodnocení, hodnotí jevy, které žák zvládl.

      Podkladem k hodnocení Rozumové, Smyslové a Řečové výchovy jsou školní výstupy v jednotlivých ročnících.

      V ostatních předmětech vychází hodnocení v jednotlivých ročnících ze školních výstupů a popisuje dosaženou úroveň dovedností žáka.

      V pololetí a na konci školního roku je žákům vydáno vysvědčení.

Pravidla a kritéria hodnocení

      V průběhu školního roku je žák průběžně hodnocen slovně a dohodnutými symboly (razítka, obrázky, samolepky....) Na konci 1. a 2.pololetí je vydáno vysvědčení s širším slovním hodnocením podle úvahy a poznatků třídního učitele, případně se stručným slovním hodnocením .

Psáry, 1. 9. 2010

PaedDr. Ladislav Adámek
ředitel Základní školy speciální Psáry

Vendulka Štanclová
Jaroslava Popelková
Jana Dušková
Jakub Adámek

PřílohaVelikost
pravidla_hodnoceni_2010.pdf466.06 KB
Přihlášení
Intranet





Nepamatuji si heslo

Kdo je online
Momentálně je online 0 uživatelů a 1 host.